Druhy oblaků

• 
• 

Podrobnosti

Zveřejněno 21. 4. 2013 0:28

Zobrazeno: 6430

 

CIRRUS

(česky "řasa")

Oblaky druhu cirrus mají vzhled v podobně vzájemně oddělených obláčků ve tvaru bílých jemných vláken nebo úzkých pruhů. Tyto oblaky mají vláknitý vzhled a hedvábný lesk.

Cirry se skládají z ledových krystalků a mohou se na nich vyskytovat halové jevy.

Cirrus - Rychnov n. Kn. - 8.5.2009

 

CIRROCUMULUS

(česky "řasová kupa")

Oblak druhu cirrocumulus má podobu tenkých, menších nebo větších skupin nebo vrstev bílých oblaků bez vlastního stínu, složených z velmi malých oblačných částí v podobě zrnek nebo vlnek  apod.

Skládá se téměř výhradně z ledových krystalků.

vyskytuje setaké v menších plochách v podobě čočky nebo mandle, často bývá velmi protáhlý, jeho obrysy jsou obvykle ostré.

Cirrokumuly jsou průsvitné a někdy je možné u nich pozorovat korónu nebo irizaci.

Cirrocumulus - letiště Nové Město nad Metují - 8.5.2009

 

CIRROSTRATUS

(česky "řasová sloha")

Oblak připomínající průsvitný bělavý závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu. Často na něm lze pozorovat halové jevy.

Skládá se převážně z ledových krystalků. může se vyskytovat v podobě vláknitého závoje, v němž můžeme pozorovat jemné žebrování.

Cirrostratus je vždy tak tenký, že předměty na zemi vrhají stíny a lze na něm velmi často pozorovat halové jevy.

Cirrostratus - Rychnov nad Kněžnou - Poustka - 8.5.2009

 

ALTOCUMULUS

(česky "vysoká kupa")

Menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků bílé nebo šedé barvy, popř. obojí, mající vlastní stíny. Skládají se z malých oblačných částí podoby vln, oblázků nebo valounů  a pod. Ty mohou být navzájem oddělené nebo spolu mohou souviset. Mnohdy mají částečně vláknitý nebo rozplývavá vzhled.

Altocumulus se skládá převážně z vodních kapiček. jeho průsvitnost je velmi proměnlivá. vypádávají-li z něho krystalky, mohou vzniknout halové jevy "nepravé slunce" nebo halový sloup.

Často se tvoří ve středním výškovém patřena okraji vystupující rozsáhlé vzduchové vrstvy nebo také při turbulenci či konvekci.

Altocumulus - Kostelec nad Orlicí - 17.1.2009

 

ALTOSTRATUS

(česky "vysoká sloha")

Oblaky druhu altostratus mají vzhled šedavé nebo modravé oblačné plochy nebo vrstvy s vláknitou nebo žebrovitou strukturou.

Halové jevy se u tohoto oblaku nevyskytují.

Altostratus se skládá z vodních kapiček a ledových krystalků. Mohou, ale také nemusí, z něho vypadávat srážky. Ty se buď vypaří před dopadem na zemský povrch (virga) nebo dopadnou až na zem (praecipitatio) - v tomto případě se většinou jedná o srážky trvalého charakteru.

Altostratus ve spodní části obrázku - Rychnov n. Kn. - 29.4.2009

 

NIMBOSTRATUS

(česky "dešťová sloha")

Tento oblak má podobu šedé, často tmavé oblačné vrstvy, která má vlivem vypadávání více méně trvalých dešťových nebo sněhových srážek matný vzhled. Srážky většinou dosahují zemského povrchu a sklunce skrze něho neprosvítí.

Nimbostratus - Rychnov n. Kn. - 16.5.2009

 

STRATOCUMULUS

(česky "slohová kupa")

Oblaky druhu stratocumulus mají vzhled jako šedé nebo bělavé (popř. obojí) menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa. oblak se skládá z částí podobných dlaždicím, oblázkům, valounům a pod. Nemívá vláknitý vzhled.

Stratocumulus je složen z vodních kapiček, které jsou někdy doprovázeny dešťovými kapkami, sněhovými krupkami, výjimečně i sněhovými krystaly a vločkami.

Vyskytuje se nejčastěji v plochách nebo vrstvách, které se skládají z podobných částí jako altocumulus s tím rozdílem, že bývají v menších výškách a tudíž se zdají být větší.

Stratocumulus - Rychnov n. Kn. - Poustka - 8.5.2009

 

STRATUS

(česky "sloha")

Je to oblačná, obvykle šedá vrstva, s celkem jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna.

Stratus nedává vznik halovým jevům.

Všeobecně se skládá z malých vodních kapiček a tvoří se v důsledku ochlazení nejnižších vrstvev atmosféry. proto se často vyskytuje jen pár (de sítek) metrů nad zemí.

Stratus - Rychnov nad Kněžnou - 9.5.2009

 

CUMULUS

(česky "kupa")

Převážně osamocené oblaky, obvykle husté a s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru ve tvaru kup, kupolí nebo věží. jejich horní část má často podobu květáku. Části oblaků ozářené sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé, základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná.

Kumuly se skládají hlavně z vodních kapiček. V horních částech oblaku, kde je teplota hluboko pod nulou se vyskytují ledové krystaly.

Oblaky druhu cumulus se mohou vyskytovat současně v několika stádiích vertikálního vývoje. Mohou mít jen malý vertikální rozsah, malé zaoblené vrcholky a málo vyvinuté výběžky. Na druhou stranu mohou také mít značný vertikální rozsah a vrchní část rozčleněnou na mnoho nadouvajích se výběžků připomínající květák. jejich obrysy se plynule mění - často velmi rychle.

Někdy jsou kumuly (obvykle ty střední velikosti) uspořádány do řad, které jsou přibližně rovnoběžné se směrem větru.

Cumuly silně vertikálně vyvinuté mohou být zdrojem srážek ve formě přeháněk.

tyto oblaky vznikají ve výstupných proudech, které se tvoří ve spodních vrstvách atmosféry při dostatečně velkém teplotním gradientu (poklesu teploty s výškou). tak velké vetikální gradienty teploty vznikají různými způsoby, z nichž nejčastějčí jsou:

 

• zahřívání zemského povrchu slunečním zářením
• plynulé zahřívání spodních vrstev studené vzduchové hmoty proudící nad poměrně teplým zemským povrchem

 

Cumulus - Rychnov nad Kněžnou - 4.5.2009

 

CUMULONIMBUS

(česky "dešťová kupa", bouřkový oblak")

Mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží, takový je kumulonimbus. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká, vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. pod základnou oblaku, obvykle velmi tavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které s kumulonimbem mohou, ale nemusí souviset, a také srážky.

Cumulonimy se skládají jednak z vodních kapiček, horních čístech také z ledových krystalků. Obsahují také velké dešťové kapky a také sněhové vločky, krupky, zmrzlý déšť nebo kroupy.

V počátečním stádiu se kumulonimbus vyvíjí z kumulu, na jeho vrcholu se objevují zaoblené výběžky a jejich horní části začínají ztrácet své ostré obrysy. Pak dochází k úplné proměně horní části , která se mění ve vláknitou nebo žebrovitou oblačnou masu a často nabývá podoby kovadliny.

Cumulonimbus působí hrozivým dojmem, který někdy ještě umocňují blesky a hromy, silné lijáky, krupobití a nárazy větru.

Cumulonimbus - Rychnov nad Kněžnou - 24.7.2006