Stručně o bouřkách

Podrobnosti

Zveřejněno 21. 4. 2013 18:53

Zobrazeno: 4211

CO JE TO VLASTNĚ BOUŘKA?

Bouřka je soubor elektrických, akustických a optických jevů, které vznikají mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Bouřky jsou spojeny s oblakem druhu cumulonimbus, jinak též boužkový oblak nebo dešťová kupa.

Jak taková bouřka vznike?

Životní cyklus bouřky začíná ve stádiu kumulu, kdy masa teplého a vlhkého vzduchu vystupuje směrem vzhůru, tomu říkáme konvekce. Vodní páry ve vzchu se během svého pohybu do výšky ochlazují a tím vznikají drobné kapičky, které tvoří oblak cumulus mediocris. Protože teplý a vlhký vzduch je mnohem lehčí než suchý, jsou vzestupné proudy ještě silnější a to dává vznikout dalšímu kupovitému oblaku, kterým je cumulus congestus.

Cumulus congestus - počáteční fáze vývoje bouřky

Dalšími vzestupnými proudy a kondenzací dochází k dalšímu vertikálnímu vývoji a ke zrodu bouřkového oblaku - cumulonimbu.

Cumulonimbus calvus (lysý) - jeho první stádium vývoje

Vrcholná fáze Cb je incus (kovadlina)

V něm dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tak vodní kapky, které při svém pohybu dolů vytvářejí naopak sestupné proudy. Přítomnost obou proudů pak dává vzniknout statické elektřině (tím, jak se srážejí jednotlivé částečky ledu a vody) a v době, kdy je náboj dostatečně veliký, dojde k výboji - blesku. K výboji může dojít jak mezi jednotlivými mraky nebo mraku samotném, tak mezi mrakem a zemí. První případ je však mnohem častější.

Do doby, kdy vzstupné a sestupné proudy zeslábnou, vyvíjí se bouřkový oblak dále a bouřka dále přetrvává. Jakmile většina vzdušné vlhkosti z oblaku vypadne v podobě srážek, nezbyde dostatek vlhkosti na udržení tohoto cyklu a bouřková buňka se rozpadne.

Cb incus + Cb congestus - jedny buňky zanikají, nové se vytvářejí

BOUŘKY SE DĚLÍ PODLE DVOU HLEDISEK:

• podle místa výskytu
• podle struktury

Podle místa výskytu rozlišujeme bouřky na tři základní druhy:

• frontální bouřky
  • na studené frontě
  • na teplé frontě (vyskytují se jen výjimečně)

• bouřky uvnitř vzduchové hmoty
  • insolační - bouřky z tepla (vznikají ohřátím vlhkého vzduchu během dne a jsou takřka bez pohybu
  • advekční (vznikají příchodem studeného vzduchu nad teplý zemský povrch, bouřka se pomalu pohybuje ve směru postupu studeného vzduchu)
• orografické bouřky
  • vznikají prouděním instabilního vlhkého vzduchu směrem k pohořím a tvoří se na návětrných stranách hor

Z hlediska struktury dělíme bouřky na:

• jednobuněčné (single cell, unicell)
  • jednoduchý životní cyklus, délka cca 30 minut od zpozorování srážek
• vícebuněčné (multicell)
  • buňky jsou spojeny do většího systému a nacházejí se v různém stádiu vývoje
• supercely (supercell)
  • jedna mohutná buňka silně rotující kolem své vertikální osy
  • nejnebezpečnější typ bouře (silné nárazy větru, krupobití, tornáda)

Doprovodné jevy:

Dva základní jevy charakterizující bouřku jsou jednoznačně blesky a hromy. To, že blesk je silný elektrostatický výboj, už víme z předešlých odstavců. Dodám jen, že vzduch se při úderu blesku ohřeje až na 30 000°C.

Stejně tak jako většinu prvků (nejen ze světa meteorologie) dělíme do několika skupin, tak i blesky mají své kategorie. Jsou hned tři: CC, CG- a CG+.

A teď co je co.

CC (cloud to cloud), česky "mrak - mrak", to jsou blesky, ke ketrým dojde mezi částmi mraků nebo mezi mraky navzájem.

Blesk CC

CG- (cloud to ground), česky "mrak - země", u těchto blesků se vybíjí záporný náboj, který se nachází ve spodní části kumulonimbu. Napětí v blesku CG- dosahuje až 100 miliónů voltů a proud dosahuje hodnot až 30 tisíc ampér. Uvádí se, že CG- tvoří 95% všech výbojů.

Blesk CG-

CG+ (cloud to ground), česky "mrak - země", u těchto blesků se naopak vybíjí kladný náboj v horní části bouřkového oblaku, přičemž napětí je zde až 1 miliarda voltů a proud 300 tisíc ampér. Právě proto, že tento blesk vzniká v kovadlině Cb, může udeřit i 20 km před samotnou bouřkou a to představuje značné nebezpečí i ve velké vzdálenosti od bouřky.

Vše bude nejlépe patrné ze schématu, jež jsem se pokusil nakreslit :-)

Schéma blesků

Druhou nedílnou součástí bouřky je hrom. Hrom vzniká díky vysoké teplotě vzduchu podél blesku. Zahřátý vzduch se prudce rozpíná a vyvolává nárazové vlny, které slyšíme právě jako hrom.

Závěrem je nutno dodat, že bouřka je velmi nebezpečný atmosférický jev a jak se při něm správně chovat se můžete dočíst zde.